úterý 28. října 2014

Liduška

Ve čtvrtek 23. 10. 2014 se nám narodila naše Liduška. Porod probíhal v pořádku, s manželem jsme byli na sále sami, paní porodní asistentka vždy jen nakoukla, zkontrolovala ozvy, a zase potichu odešla... Liduška se ale rozhodla, že tu s námi nezůstane. Tedy alespoň fyzicky.
Proč?
Zatím nikdo neví...
Asi prvním velkým důvodem bylo to, že nás Liduška neskutečně spojila. Celou naši širokou rodinu.
Naučila mě zase přemýšlet a mluvit o svých pocitech.
Věřím, že to není poslední důvod.
Cítím, že tento silný mezník v mém životě mi dává sílu a pevnou vůli do nového, lepšího začátku.

Bože, děkuju Ti za mé dvě krásné děti. Jen prosím... ať už nikdy nešiju šatičky do rakve.

3 komentáře:

  1. Jani, jsou chvíle, kdy se mi opravdu těžko volí správná slova, ale dovolte mi, abych Vám popřála hodně lásky, víry a síly v tomto období.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Irenko, moc děkuji. Budeme to s manželem potřebovat. Snad máme ale správně našlápnuto...

      Vymazat
  2. Tenhle blog jsem našla náhodou, když jsem hledala výrazy "blogspot - venkov", protože je to téma, které mě zajímá. Pomalu si, s dovolením, pročítám, a došla jsem až k této zprávě.
    Je mi to moc líto, moc. Snad už se ta nejhorší rána ve vašich duších malinko zacelila, a na holčičku vzpomínáte s tichou klidnou něhou. Přeju vám všem hodně radosti a hezký, klidný život. A jestli dovolíte, budu si dál číst ...

    OdpovědětVymazat